Kdy vyjde vývoj na míru levněji než hotový produkt

Proč se to nedá srovnat podle ceny licence?

Protože na jedné straně stojí cena softwaru a na druhé cena softwaru plus cena toho, že se firma přizpůsobí. Ta druhá položka na žádné nabídce není, přestože ji firma zaplatí: školením, dvojím zadáváním, tabulkou vedle systému a časem lidí, kteří vymýšlejí, jak obejít něco, co jim nesedí.

Rozhoduje tedy součet. Hotový produkt vyhrává tam, kde se proces přizpůsobit dá a kde ho ohnutí nic nestojí. Vývoj na míru vyhrává tam, kde by přizpůsobení procesu stálo víc než samotný software, což bývá přesně v tom, čím se firma na trhu liší.

Za co se u vývoje na míru vlastně platí?

Za tu menší část. Přihlašování, oprávnění, evidence, tisky a rozhraní pro integrace jsou v jádru hotové, takže se neprogramují znovu; vyvíjí se byznys logika, kterou žádný hotový produkt nemá. U typického projektu to vychází zhruba na osmdesát procent hotových částí a dvacet procent vývoje na míru, a jaký bude ten poměr u vás, ukáže až specifikace.

Tohle je zároveň odpověď na otázku, proč může být vývoj na míru levnější než koupě hotového produktu, což zní jako protimluv. Nesrovnává se totiž vývoj od nuly s krabicí, ale krabice s dostavbou nad základem, který už stojí a je zaplacený. Platforma Element, na které to jádro běží, existuje od roku 2020 a stojí na ní většina našich aplikací.

Kdy vyhraje hotový produkt?

Vždycky, když je váš proces v podstatě standardní. Za hotovým produktem stojí zkušenost z provozů, které ho už používají, a jeho způsob práce bývá lepší než ten, na který je firma zvyklá; držet si tehdy vlastní variantu jen proto, že je vlastní, se nevyplácí. Rozhodují čtyři znaky:

• Vaše pravidla se dají popsat tak, že jim rozumí i někdo zvenčí, a nemají desítky výjimek.
• Produkt už používají firmy s podobným provozem a nemusejí kvůli tomu měnit obor.
• Čas rozhoduje: potřebujete běžet za týdny, ne za měsíce.
• Nikdo ve firmě nedokáže říct, čím přesně se vaše práce liší od konkurence.

Poslední bod bývá nejužitečnější a zároveň nejnepříjemnější. Když se na otázku „co u nás standard neumí“ odpovídá obecně („chceme to mít podle sebe“), je to obvykle znamení, že na míru není potřeba, jen se nikomu nechce měnit zvyk.

Podle čeho poznáte, že vám standard nesedí?

Podle toho, co ve firmě existuje vedle systému. Tabulka, do které se přepisují data ze systému, protože v něm chybí jeden sloupec. Sdílený dokument, kde se drží to, co se do formuláře nevešlo. Lidé, kteří zadávají totéž dvakrát, aby to sedělo oběma stranám.

Tyhle obchvaty jsou měřitelné a mají cenu v hodinách. Jakmile je spočítáte za rok, dostanete číslo, se kterým se dá porovnat nabídka na vývoj. Bez něj se rozhoduje podle dojmu, a dojem obvykle vyhrává ve prospěch levnější varianty v prvním roce.

Co je na míru dražší, než se čeká?

Život po spuštění. Aplikace na míru nemá výrobce, který ji rozvíjí za vás, takže každá změna zákona, integrace nebo nová funkce je zakázka. Počítat s tím jde, ale musí to padnout do rozpočtu předem, jinak ho vyčerpá dodání a na rozvoj nezbude nic.

Druhá položka je závislost na dodavateli, a je férové se na ni zeptat ještě před podpisem. Kde poběží data, jestli u vás, nebo formou SaaS. Kdo aplikaci provozuje a rozvíjí. Co se stane, když spolupráce skončí: co dostanete, kdo umí převzít provoz a jestli je jádro postavené na běžných komponentách, které jdou nahradit, nebo na něčem, co umí jediná firma na světě.

Kdy se rozhoduje o ceně?

Dřív, než se začne programovat, a to je ta část, kterou se vyplatí pohlídat v nabídce. Nejdřív workshop nad tím, jak dnes pracujete a kde vám software překáží, z něj vyjde, co má aplikace umět a co ne. Pak sepsané požadavky s rámcovou nabídkou, takže o rozsahu i ceně rozhodujete před prvním řádkem kódu.

Teprve potom se vyvíjí, a po částech: každý hotový celek si projdete v testovacím provozu na vlastních datech. Smysl není v tom, že to vypadá moderně, ale v tom, kdy se ukáže rozdíl mezi tím, co jste mysleli, a tím, co je napsané v zadání. V předávání po částech se to ukáže v témže týdnu, u díla předaného na konci až ve chvíli, kdy se s tím nedá nic dělat.

Jak taková aplikace vzniká a co je v jádru hotové, popisuje vývoj aplikací na míru a platforma Element; obojí stojí v kategorii Vývoj na míru. Stejné rozhodnutí v menším měřítku, tedy hotové řešení proti navrženému, rozebírá i článek o skladových systémech.